Při návštěvách útulků a azylových domů jako jsou Toulavé tlapky je člověk nucen se zamyslet nad lidmi, jimž tito pejsci dříve patřili. Lidé si je pořídili jako domácí mazlíčky,

kteří byli plní nadšení svého pána potěšit a milovat, ale jejich páníčkům se brzy omrzeli a byli jim na obtíž. Z jejich majitelů se postupně stali tyrani a svým pejskům začali vědomě či nevědomky ubližovat.
V ten okamžik je návštěvník takového útulku nucen se zastydět, že se také narodil člověkem, když vidí, jakou bolest a utrpení dokáží jiní lidé činit těmto bezbranným bytostem. Bez pomoci těchto azylových domů, by většina těchto bývalých mazlíčků již nežila. Byli by utraceni.
Věřím, že se nám z dětí v naší škole podaří vychovat občany, kteří se takových činů nebudou dopouštět.
Děkuji, děti, vám a vašim rodičům, kteří jste třeba jen symbolicky přispěli na pomoc těmto pejskům a kočičkám.