Žáci školy opět navštívili partnerskou školu v Alpnachu

V neděli 14. 5. ve večerních hodinách jsme se my, žáci ZŠ U Stadionu v Litoměřicích, vydali na 1000 km dlouhou cestu do partnerské školy ve švýcarském Alpnachu. ...foto z akce

Část dětí v autobuse spala a část si povídala, poslouchala písničky nebo se dívala na filmy. Po noci strávené v autobuse jsme si udělali zastávku v rakouském městečku Bregenz, kde jsme se za zpěvu ptáků a při vycházejícím slunci prošli kolem krásného Bodamského jezera, a potom jsme pokračovali do našeho cíle - Alpnachu. Zde nás v místní škole očekávaly švýcarské děti, které nás pohostily výborným jídlem, které samy uvařily. Všemu velel jako vždy učitel, kterému všichni říkali Otíček (Otti). Dále pro nás byla připravena menší prohlídka města, po které jsme se vrátili ke škole. Všichni jsme byli nervózní z toho, která rodina se nás ujme. Bydleli jsme na různých místech v krásné alpské vesničce.
Druhý den ráno nás švýcarští žáci odvedli ke škole, kde jsme společně dvě hodiny sportovali. Po sportu následoval první výlet. Jeli jsme do Grindelwaldu, cestou jsme si sdělili první dojmy a zážitky z rodin. V tomto krásném alpském městečku jsme nejprve vyrazili do ledovcové soutěsky, kterou protékala divoká řeka. Nad řekou byla upevněna síť, po které se dalo chodit. Bylo to nádherné. Když jsme se vrátili z chladné soutěsky, čekala nás pěší cesta do centra Grindelwaldu. Bylo horko, svítilo slunce a všude kolem nás byly nádherné zasněžené vrcholky Alp.
Ve středu nás čekal náročný a dlouhý výlet na Pilatus, jednu z nejnavštěvovanějších hor ve Švýcarsku. Na vrchol nás naštěstí vyvezla zubačka, jež je považována za nejstrmější zubačku na světě. Cesta netrvala dlouho, během ní jsme pozorovali nádhernou přírodu, viděli jsme sametové krávy, statečné kamzíky, a dokonce i kozoroha. Náš průvodce Otti nám vyprávěl několik zajímavých legend o této hoře. Na samém vrcholu byl dechberoucí výhled na okolní velehory, Alpnach, Lucern a Vierwaldstättské jezero. Když jsme se nabažili úchvatnými panoramaty, sjeli jsme zubačkou do půlky Pilatu. Odtud jsme pokračovali svižnou chůzí velmi náročným terénem do 16 km vzdáleného Alpnachu. Po náročné túře jsme si v rodinách odpočinuli, abychom nabrali energii na velkou večerní grilovací party, kterou jsme si všichni moc užili.
Následující ráno jsme namáhavý sestup cítili v nohou. Tento den jsme jeli autobusem do městečka Seelisberg v kantonu Uri, kde jsme navštívili místo, na kterém vzniklo Švýcarsko. Odtamtud jsme šli pěšky dolů k Vierwaldstättskému jezeru. Po tomto překrásném jezeře jsme se plavili novou luxusní lodí jménem Diamant, která nás dovezla až do městečka Flüelen. V nedalekém Altdorfu jsme si u pomníku švýcarského hrdiny Viléma Tella připomněli známou legendu o sestřelení jablka z hlavy jeho syna. Při zpáteční cestě jsme ještě zavítali na známé poutní místo Flueli-Ranft, kde žil sv. Mikuláš (jediný svatý ve Švýcarsku). Po návratu z výletu jsme si náramně užili i poslední večer v hostitelských rodinách.
V pátek byl na programu Lucern, který jsme si společně s našimi švýcarskými kamarády prohlédli a potom jsme měli možnost nakoupit nějaké dárky domů. Po příjezdu do Alpnachu jsme si trochu smutně dobalili věci, naposledy se navečeřeli v rodinách a večer jsme se se slzami v očích loučili s našimi přáteli. Ráda bych poděkovala škole a rodinám v Alpnachu za skvěle prožitý týden ve Švýcarsku. Můj velký dík patří jak skvělým paním učitelkám: Železné, Dyckové, Faltysové a Wogurkové, které nám úžasně celý týden zorganizovaly, tak i úžasnému švýcarskému učiteli a organizátorovi Ottimu Küngovi, bez kterého by partnerství mezi naší školou a školou v Alpnachu nemohlo trvat již 23let.

napsala Adéla Pachirová, žákyně 8.A